Vždyť vypadat líp je tak snadné – klobouk
Kdysi Sophia Lorenová řekla, že klobouk udělá z každé ženy hvězdu! Greta Garbo proslavila klobouk zvaný „klopák“, Marlene Dietrichová nosila pánský styl nebo „širák“, Woody Allen udělal módní hit z takzvané „hučky“, klobouku do nepohody a do kapsy, Jaqueline Kennedyová nosila malé kloboučky zvané „bonbonky“ atd.
Zkrátka klobouk je korunou každého oblečení, a když ho žena (i muž) umí nosit, je to zážitek. Byly doby, kdy vyjít ven bez klobouku nebylo možné. Klobouk krášlí, chrání před nepřízní počasí nebo také skrývá zrovna neupravené vlasy. A pak jsou to ještě kšiltovky, barety, rádiovky a také se vrací (po kolikáté už?) móda pletených čepic a kloboučků. Čepice z pravé kožešiny už dnes nenosím, je mnoho nerozeznatelných náhradních materiálů a já nechci přispívat k zabíjení jiných živočichů pro parádu!
Finančně nákladnější než klobouky jsou kabelky a boty. Osobně dávám přednost klasice, takové kabelky pomalu stárnou, ale na boty jsem přímo zatížená. Za ně jsem ochotna utratit více peněz, protože moje (i vaše) nohy si to prostě zaslouží. Boty musí být nejen moderní a slušivé, ale hlavně pohodlné, takové „rukavice na nohy“!
Kabelky, klobouky a boty. Zkrátka věci, které oděv doplňují, a proto jim od nepaměti říkáme doplňky. Jenže všechno je jinak – žhavá současnost těmto důležitým součástem naší každodenní garderoby a osobitého ega vtiskla punc dosud nevídaný. Namísto aby oděv poslušně a nevyzývavě doplňovaly, stávají se mnohdy jeho dominantou. Přispívá k tomu obrovský výběr mezinárodní značkové kvality v nepřeberné míře tvarů, materiálů až k nejluxusnějšímu provedení. Oděv se tak naopak stává jejich doplňkem.
Šetřit, či nešetřit?
Ceny za kvalitu, natož pak mimořádný luxus, pravda, nejsou dnes nijak nízké. Zvolíme-li však praktickou klasiku z přírodních materiálů, není po léta co řešit. Krásná drahá kabelka, krásný opasek či pohodlné, ale drahé boty jsou totiž krásné pořád. Ale začněme od hlavy.
Před kloboukem smekni!
Mám dost známých, které si nákupem nového klobouku dělají „náplast na bolístku“. Nepatřím k nim. Klobouky mi zásadně, programově a setrvale nesluší – k mé výšce něco málo přes 150 cm a kilogramům navíc je nápadnější pokrývka hlavy společensky, řekněme, neúnosná. A jak je to s tebou, Zdeno? Ptám se spoluautorky těchto módních stránek, známé oděvní výtvarnice Zdeňky Bauerové, se kterou vedeme dialog o doplňcích pro Krásnou paní už podruhé. „V kolekcích, které vytvářím pro zákaznice na přehlídkách, nechybí klobouk k jedinému modelu, v soukromé skříni se bez něj neobejdu.
Před mnoha lety jsem si pořídila velmi drahý krásný klobouk a ulicemi jsem se v něm ploužila kolem zdí domů s tísnivým pocitem, že se na mě všichni dívají. Pochopitelně na mně nespočinulo jediné cizí oko. Strašně moc jsem se necítila ve své kůži a cítit se dobře je první předpoklad pro vlastní styl oblékání. Krásný klobouk ocením, dovedu jej navrhnout, vybrat a doporučit k určitému modelu. Na ženách, které dovedou klobouky nosit neokázale, s nonšalancí a samozřejmě, mohu oči nechat.“ A jsme u toho. Totiž u zásadní otázky.
Dovedete nosit klobouky?
Že na tom nic není? Protože jsem právě vydala hříšné peníze za kadeřníka, nasadím si klobouk pěkně „na šešulku“, přece si nezničím účes…O tomhle problému právě klobouky jsou. Každý představuje určitý styl, stylizaci – pánský, bolero se zvednutou střechou, slaměný širák, malý klopák, sportovní helmička – tvarů jsou snad stovky. A každý by měl zdobit hlavu tak, aby onen styl vyjadřoval. Pánský klobouk naražený po mužsku, baret švihácky na stranu, klopáčkem koketně přikrýt jedno oko, sportovní čapku posadit hezky rovně do čela.
Jistá paní z mého okolí nosí krásný drahý klobouk měkkého pánského tvaru velmi zvláštním způsobem – posazuje si jej dozadu na temeno hlavy a vpředu a po stranách z něj pečlivě vyčeše nakadeřené prameny vlasů. Nikdy v sobě nenajdu odvahu sdělit jí, jak moc je to špatně…
Archiv, časopis Krásná, 2003
