Vitamin M, prevence stresu a stárnutí

Známé jsou i vitaminy tzv. skupiny B, např. B1, B3, B6 a další. Do komplexu vitaminů B však patří i méně známý, avšak pro lidské zdraví nesmírně významný vitamin označený jako M – kyselina listová, acidum folicum. Jak už název vyjadřuje, je součástí listů, ne však listů zvadlých, zežloutlých, zahnívajících, ale jen čerstvých zelených zeleninových listů a plodů. Podobně jako vitamin C se rychle z listů a plodů zelenin ztrácí vadnutím, vařením a nevhodnou kuchyňskou úpravou. Z listů hlávkového salátu se za 24 hodin po sklizni ztrácí až polovina jeho množství.

V asijských zemích je kyselina folová – listová – považována za antistresový a antidepresivní prostředek. I člověk relativně šťastný a zdravý může být postižen depresí, jestliže mu v krvi poklesne hladina M vitaminu, tedy kyseliny listové. Tento vitamin snižuje v krvi hladinu homocysteinu, tím působí i na množství LDL, cholesterových tuků. Protože kyselina M je součástí zeleného barviva listů chlorofylu, které obsahuje pro zdraví významný prvek magnesium (Mg – hořčík), metabolizuje se v těle na krevní barvivo hemoglobin. Dostatek kyseliny listové v krvi tedy zaručuje stálý přísun kyslíku buňkám, tím zajišťuje permanentní reprodukci buněk a tělesných tkání a zpomaluje proces stárnutí.

1. Čínská medicína již před tisíci léty znala účinky čerstvé salátové zeleniny na lidský organismus. I v současnosti patří stonkový salát wo chu mezi oblíbené zeleniny. Po dlouhou dobu jeho vegetace se postupně sklízejí listy, zatímco stonek stále dorůstá až do výše dvou metrů. Tím je zaručena kvalita čerstvých listů. Po sklizni všech listů se stonek kuchyňsky upravuje jako velmi chutný chřest. Protože je rostlina velmi skromná na podmínky růstu, dá se s úspěchem pěstovat v nádobách i pytlích na balkoně.

2. Obrovským, snad vůbec nejvyšším zdrojem folátu je siamská (thajská) okurka. Je známá jako metulon. Častěji používaný název je kiwano. Patrně pro barevnou příbuznost dužniny s ovocem kiwi. Obrovskou předností je dlouhá skladovatelnost plodů a jejich využití i v zimních měsících.

3. Špenát je dalším výtečným zdrojem kyseliny listové. Ten na obrázku znali již staří Inkové. Říkali mu tsuru murasaki. Je vhodný k pěstování i pro malé plochy, do vegetačních nádob, pytlů, koryt apod. Je to zvláštní forma liánovitého špenátu. Jeho celkový habitus je velmi atraktivní. Mnohem vyšší však je jeho efekt zdravotní. Listy je možné pro kuchyňské potřeby sklízet postupně, na liáně dorůstají stále nové.

4. Všechny saláty jsou zdrojem kyseliny listové. I ty, jež lze zakoupit na našem zeleninovém trhu. Ty však jsou většinou silně infiltrovány pesticidy. Ekologicky čistou salátovou zeleninu si každý, kdo chrání své zdraví, dokáže vyprodukovat sám a v mnohem vyšší nutriční kvalitě. Barevná pestrost a vysoký obsah folátu v listech podněcuje u rekonvalescentů a starších lidí chuť k jídlu.

5. Podobné vlastnosti, výtečnou chuť a možnost postupně sklízet a konzumovat listy poskytuje i japonské zelí wase nagasaki hakusai. Vedle vysokého podílu antioxidantů, polyfenolů a karotenoidů obsahuje obrovský podíl kyseliny listové. Protože tvoří volnější hlávku listů, jsou všechny listy během růstu osluněny slunečními paprsky. Proto je podíl všech zdraví prospěšných látek velmi vysoký.

6. Mizuna patří také mezi velmi oblíbené japonské zeleniny. Rychle roste, je velmi dekorativní, listy se mohou sklízet postupně, je nenáročná, obsahuje vysoký podíl kyseliny listové.Japonští terapeuti v ní spatřují aktivní prostředek, jimž léčí akutní i chronické bolestivé stavy svalů a kloubů.

7. Pro posilování funkce jaterních enzymů, jako prevenci proti možným otravám z nevhodných potravin v Číně odnepaměti využívají kyselinu listovou obsaženou v plodech vigny. To je zelenina podobná a příbuzná fazolím. Odrůda chunyan produkuje plody – lusky délky 80 cm. Ty jsou nejen vysokým zdrojem rostlinných bílkovin, ale i radostí z nevšedního úspěchu.