Strava na podzim - Rituální jídla našich předků
Co naplat, léto už je za námi a vrátí se zas až za rok. Sice je ještě pořád hezky a babí léto se činí, seč může, ale trocha nostalgie už v něm uvízla a bude ještě narůstat. Vychutnejme si tedy každý krásný den a využijme ho do maxima, ale neměli bychom přitom zapomenout, že přijde zima, a je nutné se na ni pořádně zásobit nejen hmotně: podzim tuto přípravu i výstrahu už vlastně má ve svém názvu. Poddejte se podzimu. Nechte se podmanit jeho kouzly, barvami a vůněmi. Ale vyvažujte tuto poezii naprosto praktickou, racionální přípravou na zimu.
Naši dávní pokrevní příbuzní na začátku podzimu sklízeli ovoce a zásobovali se na zimu. Krouhali a nakládali zelí, sušili švestky, křížaly a houby, kořenovou zeleninu ukládali do písku a čerstvě umletou mouku do špejchárků. Měli přitom čas i na svátky a oslavy, kterých bylo více než dnes a byly provázeny obřadním jídlem. Můžeme se jím inspirovat i dnes, je vždy v souladu s momentálními silami přírody.
28. září je sv. Václav a 29. září sv. archanděl Michael. Tyto dva svátky u nás splynuly v jeden – ve znamení hrdinného bojovníka. Jedl se pečený kohout a perníky ve tvaru jezdce a kohouta.
Na svátky mrtvých (1. a 2. listopadu, naše Dušičky) se připravovala maková kaše, makové buchty a šišky sypané mákem. Pekly se dušičky neboli kosti – celozrnné kynuté pečivo ze dvou překroucených válečků těsta.
Na sv. Martina 11. listopadu obvykle padal sníh a obědvala se pečená husa se zelím, potom byly velké buchty zvané cihly plněné švestkovými povidly nebo mákem. Pil se burčák a děvčata obdarovávala své milé rohlíky prázdnými i plněnými, kterým se říkalo rohy a podkovy sv. Martina.
Sv. Mikuláš přicházel jako dnes v předvečer 6. prosince v doprovodu andělů a ďáblů a přinášel dárky jako jablka, ořechy, sušené ovoce třeba v podobě švestkových čertů. Rozdávaly se i figurky z marcipánového těsta.
Podzim končí adventním obdobím a chystáním na Vánoce. Peče se cukroví, které už v názvu má cukr, jehož úskalí už známe. Zkusme změnit recepty nebo dělat úplně jiné pečivo, plné oříšků, mandlí a rozinek a místo cukru přidat med nebo trochu třtinového hnědého cukru. A co voňavé celozrnné perníčky? Vraťme se k dávné české tradici a ukusujme křížaly jablečné i hruškové či nesířené sušené švestky a meruňky. Naše tělo se nám odmění daleko lepší kondicí a lépe budeme snášet přicházející mrazíky. Zima bude pohodovější!
Archiv, časopis Krásná 2009
