Úvod Magazín Než cinknou novoroční číše

Než cinknou novoroční číše

U půlnočního přípitku, kdy se loučíme s rokem starým a ťukáme na zdar toho nového,
se nejčastěji ve sklence zatřpytí rozpustilé šumivé bublinky. Sekt dostal přídomek královský nápoj. Ale nebylo to jen kvůli výjimečné chuti. Král Slunce, Ludvík XIV., jej tak označil hlavně proto, že v něm rády smáčely rtíky jeho četné milenky.

Nevšední kulinářský zážitek propůjčují šumivým vínům řetězce bublinek stoupající ze dna láhve. Mají totiž schopnost vázat na sebe molekuly obsažených cukrů, solí a minerálů, které dávají jednotlivým druhům jejich typickou chuť i vůni. „Jemné bublinky musí vycházet ve sklenici z několika míst a na hladině tvořit jemnou pěnu. Pokud se ale nalije do sklenek stejné množství sektu, v každé to bublá jinak. Proto se musí perlení soudit okem i jazykem. U kvalitního sektu musí mít člověk pocit, že jej má plná ústa,“ upřesňuje sommelier Libor Nazarčuk.

Ušlechtilé nápoje, jako jsou šampaňské a sekty, lze prý přirovnat k houslím. Stejně jako pro ně totiž platí, že zahrát lze na všechny nástroje, ale jen některé z nich jsou mistrovské. Sekty se dnes nalévají do vysokých štíhlých sklenek, tzv. fléten. Zůstává v nich zachováno krásné perlení, v jejich ústí se vůně víc koncentruje. Široké šampaňské misky se používají hlavně na aromatické sladké sekty (například italské spumante), aby se vůně víc a rychleji rozvinula.



K odehnání zlých duchů
Tradice slavit příchod nového roku číší sektu se prý zrodila v dobách třicetileté války. Lidé věřili, že zvuk vystřelené zátky při otevírání láhve zažene nepřátele. A také ťuknutí sklenkami má svůj původ v minulosti. Vzniklo z obavy, že se do vína mohou dostat zlí duchové, jež je nutno odehnat ještě před prvním usrknutím. V 19. století pak přišlo do módy dopřávat si při výjimečných příležitostech pravé šampaňské. To však bylo dost drahé, a tak se například na slavnostní hostiny bohaté, ale šetrné anglické buržoazie často kupovalo běžné víno a jen jedna či dvě láhve šumivého. S nimi pak sluha za pokřiku „Šampaňské, šampaňské!“ rychle oběhl hosty a každému odlil malinko do poháru.

Historie přípitku
Když člověk pozvedne sklenku vína a vnoří zrak do třpytivých jisker, sluší se i něco říci. I pronese přípitek. Prý jej vynalezli staří Řekové, aby se ujistili, že víno, které se chystají vypít, není otrávené. Od nich to přejali Římané a postupně i celá Evropa. Anglické Toast při přípitku pochází z římského obyčeje namáčet ve víně kousek opečeného chleba. Římští vojáci tak mírnili pachuť nekvalitních britských vín. Jejich vynalézavost později potvrdili i moderní vědci, kteří prokázali, že připálený chléb skutečně snižuje kyselost vína.
V 18. století se ustálila pravidla k pronášení přípitků. Během večeře musela být každá sklenka vína nejprve pozvednuta na něčí počest. Odmítnutí se chápalo jako urážka a mír nastolil obvykle až souboj. Odnepaměti si lidé při pití sektu popřáli to nejlepší. Důkazem jsou přípitky v různých řečech světa, kde je na prvém místě hodně zdraví pro každého. Teprve pak se objevují přání mnoha štěstí, lásky a peněz a přátelství.



Zvláštní jídelníček přineslo na silvestrovský stůl až 19. století. Z té doby pochází i zvyk jíst o půlnoci ovar a křen s jablky pro štěstí. Na Nový rok se zase povinně jedla čočka, aby se zajistil přísun peněz do domu. Trvalkou slavnostních tabulí na konci roku jsou v našich krajích obložené chlebíčky, které pro mlsné jazyky objevil slavný pražský lahůdkář Jan Paukert. „Můj otec vymyslel obložený chlebíček na popud rodinného přítele, malíře Jana rytíře Skramlíka. Na začátku 20. století se k malému pohoštění podávaly jednohubky. Mistr Skramlík, který často portrétoval naši rodinu, si ale stěžoval, že se moc naběhá od plátna k podnosům a že ho to ruší v práci. Při další návštěvě mu tedy otec nabídl něco mezi jednohubkou a obloženým chlebem. Mistr palety byl spokojen stejně jako zákazníci našeho lahůdkářství, kde jsme pak chlebíčky začali prodávat,“ objasnil historii oblíbené lahůdky syn jejího autora, dnes už téměř devadesátiletý Jan Paukert mladší.
K Paukertům na Národní třídu chodily na obložené chlebíčky všechny tehdejší celebrity z uměleckého světa, například Oldřich Nový či Ema Destinnová. Není ostatně divu. Kromě známé klasiky se šunkou a vlašským salátem se na ně dávala také husí játra, delikátní sýry, uzený jazyk i úhoř a paštiky. Velmi oblíbený byl rovněž losos a kaviár. Obložený chlebíček je fenomén, který nám v cizině závidí, což potvrzují i zkušení diplomaté. Bývají prý prvním jídlem, jež zmizí ze stolů při rautech či obchodních jednáních se zahraničními hosty.
Ve světě sice mají svůj butěrbrod, sandwich, bagetu či hamburger, ale naše obložené chlebíčky jsou zcela jedinečné.

Koktejly od barmana Aleše Pavlíka:

Lychee prosecco
2 cl vodky, 2 plody liči**, 
1.5 dl Prosecco wine***

Kompotované liči rozmačkáme drtítkem v menší misce, přidáme vodku a promícháme.
Poté drť vložíme lžičkou na dno sektové skleničky a zalijeme italským sektem Prosecco spumante.



Kir Royal
4 cl Crème de Cassis* 
1,5 dl Bohemia sekt

Do sektové sklenice nalijeme likér Crème de Cassis a na něj vrstvíme sekt Bohemia. 
Můžeme přidat míchátko 
a nechat hosta, aby si nápoj míchal sám podle chuti. 

Home Starling cocktail
4 cl brandy či metaxy, cukr, 1cl portského vína, Bohemia sekt

Jde o domácí verzi slavného drinku Originál champagne cocktail. Na dno poháru vložíme kostku cukru,
kterou zakápneme portským vínem. Zalijeme brandy a poté sektem. Nápoj ozdobíme plátkem pomeranče
a koktejlovou třešničkou.


A to nejlepší  nakonec od Krásné paní.

Silvestrovské stolování je podle astrologů rájem pro Kozoroha. Člověk, jenž spatřil světlo světa v onom znamení, vlévá do svých rendlíků a pánví gejzíry kulinářských nápadů. A přece nabízí Kozoroh i recept jednoduchý,
jenž ale zachutná jistě každému.

Tak tedy: vezměte 6 liber trpělivosti, 4 shovívavosti a 1 libru taktu. Přisypte po hrsti radosti i dobré nálady
a vše dobře upečte na ohýnku lásky. Podávejte lidem milým, přátelům a známým co nejčastěji.


 

Životní styl
S cizí kůží na trh Co mě štve aneb když už člověk jednou je...