České vynálezy - Kontaktní čočky, umělé polyamidové vlákno Silon
Významní představitelé technické a vědecké inteligence patří, či alespoň by měli patřit, vedle inteligence kulturní vždy k národním pokladům každé země. Možná ani nevíte, které všechny známé i méně známé vynálezy a objevy dali světu lidé, kteří žili a tvořili nebo se alespoň narodili v českých zemích.
Důmysl, vtip, zručnost, neúnavná práce a originální nápady nikdy nechyběly českým lidem, z nichž se mnohým podařilo nesmazatelně se zapsat mezi světové velikány svých oborů.
Kontaktní čočky, umělé polyamidové vlákno Silon
Kontaktní čočky a umělé polyamidové vlákno Silon jsou nejznámější vynálezy jedinečného člověka, českého chemika, kterým byl Otto Wichterle. Otto Wichterle se narodil 27. října 1913 v Prostějově. Po maturitě se roku 1931 zapsal na studium chemie na pražské technice, které úspěšně ukončil v roce 1936 doktorátem. Po dobu uzavření vysokých škol nacisty se stal vedoucím oddělení polymerů ve Výzkumném ústavu firmy Baťa ve Zlíně u docenta Stanislava Landy. Již od 40. let pracoval na projektu pružných polyamidových vláken, ale nechtěl, aby vynález získali nacisté, a proto výzkum nedokončil. Vrátil se k němu až po válce od roku 1946 až do roku 1951, kdy se v Žilině rozjela výroba silonu ve velkém. Jeho první nápady na realizaci měkkých kontaktních čoček vznikly díky náhodnému rozhovoru ve vlaku.
První prototyp kontaktních čoček z hydrofilních gelů vyrobil a vyzkoušel v roce 1957. Čočky sice nešlo téměř nosit, ale tímto si ověřil, že je možné je vyrobit, a soustředil se na techniku výroby nositelných pravidelných čoček. Mezitím byl kvůli osobním animozitám a politickým čistkám vyštván z Vysoké školy chemickotechnologické. Ve svých pokusech pokračoval doma a později na akademii věd, kam přešel z VŠCHT. Své domácí experimenty prováděl s pomocí své ženy Lindy a roku 1961 sestavil svůj první „čočkostroj“ z dílů stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola, který již dokázal vyrobit použitelné čočky. O rok později se mu jich povedlo vyrobit okolo 5000. Wichterle se sice několikrát dostal do sporu s vládnoucí mocí socialistického Československa, ovšem nejsmutnější a nejméně logický byl prodej patentu na výrobu měkkých kontaktních čoček do zahraničí bez vědomí Wichterleho, a za minimální částku. Po roce 1989 se stal předsedou Československé akademie věd až do jejího zániku 31. 12. 1992, spojeného s rozpadem Československa. Otto Wichterle zemřel 18. srpna 1998.
Text: Dušan Drahoňovský, Petr Štěpán, www.vlastenci.cz
Archiv, časopis Krásná 2010, Fotografie: Wikipedie, Unsplash
